Wortbildung im deutsch-tschechischen Wörterbuch

Martin Šemelík. Praha: Karolinum, 2023.

Web nakladatelství

Kniha vychází z praktické lexikografické práce na Velkém německo-českém akademickém slovníku, jenž vzniká v Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tématem knihy jsou centrální otázky zachycení slovotvorby v německo-českých slovnících, tj. její reflexe ve vnějších slovníkových textech, typ makrostruktury, heslové statě slovotvorných prostředků, speciální slovotvorné oddíly hesel a využití typografie za účelem popisu slovotvorných fenoménů.

Základní termíny z astronomie. Německo-český slovník

Vendula Piskáčková, Marie Vachková. Praha: Karolinum, 2023.

Web nakladatelství

Slovník základních termínů z astronomie je příručkou, po níž sáhnou nejen zájemci o astronomii, kteří potřebují podporu při práci s německými texty či při komunikaci s německy hovořícími kolegy, ale především pracovníci cizojazyčných redakcí či překladatelé. Obsahuje termíny, které vycházejí zhruba z rozsahu středoškolské výuky. Hesla jsou opatřena informacemi o dělení slova, přízvuku, tvarosloví i stylu; ekvivalenty jsou vybaveny příklady slovních spojení i autentickými větami včetně jejich překladů do češtiny. Slovník uvádí kromě odborných zkratek i odkazy na terminologická synonyma.

Richard Wagner a jeho Židovství v hudbě

Pavel Sládek, Jiří Starý (eds.). Praha: Academia, 2023.

Web nakladatelství | Ukázka

Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper. Jednotlivé kapitoly představují různé kontextualizace Wagnerova spisu, skladatelovy osoby i otázky spojené s prováděním a přijímáním jeho oper. Stranou nezůstává zasazení do kontextu dobové filosofie a německé romantiky, souvislost s dalšími Wagnerovými spisy, problematika uvádění Wagnerových oper ve státě Izrael nebo revize obecně přijímaných představ o karikaturách Židů ve vrcholném Wagnerově hudebním díle, v Prstenu Nibelungově. Každá z těchto kapitol se pokouší o problematizaci některého z významných aspektů kauzy „Wagner a Židé“, aniž by usilovala o jednoznačné řešení. Editoři a autoři si kladli za cíl především korekci některých zažitých stereotypů a přesnější vymezení problému.

AUC PHILOLOGICA 3/2022

Věra Hejhalová, Martin Šemelík (eds.). Praha: Karolinum, 2022.

Web nakladatelství

AUC Philologica (Acta Universitatis Carolinae Philologica) je akademický časopis publikující jak lingvistické, tak literárně historické a teoretické studie. Nedílnou součástí časopisu jsou i recenze odborných knih a zprávy z akademického prostředí.

Časopis je indexován v databázích CEEOL, DOAJ, EBSCO a ERIH PLUS.

Nové číslo je věnováno didaktice německého jazyka. Přináší pestrý výběr aktuálních i tradičnějších témat: Čtenáři a čtenářky zde najdou příspěvky ke gramatice, dialektálním aspektům, obrázkům, historickému vývoji, literatuře, fake news, slovotvorbě i dějinám oboru v kontextu didaktiky němčiny.

Kompendium německé literatury českých zemí

Peter Becher, Steffen Höhne, Jörg Krappmann, Manfred Weinberg (ed.), redakce českého vydání Jan Budňák, Štěpán Zbytovský. Praha: Academia, 2022.

Web nakladatelství | Ukázka

Německý originál knihy byl publikován v roce 2017 v prestižní řadě „rukovětí“ nakladatelství Metzler a je reprezentativním kolektivním dílem současné české i zahraniční germanistiky o německy psané literatuře českých zemí. Publikace je nejvýraznějším krystalizačním bodem a materiálově nejbohatší realizací nového přístupu k této literatuře, který odmítá zažité dělení na humanistickou a esteticky kvalitní „pražskou“ německou literaturu na jedné straně a konzervativně-nacionální, podřadnou literaturu „sudetskou“ na straně druhé. Tato zjednodušená představa má hlubší historické kořeny, ale rozšířila se od doby tzv. liblických konferencí v 60. letech 20. století. Kompendium místo toho usiluje o koncepční podchycení i popis procesů kulturní a literární výměny ve společném prostoru českých zemí. Vedle prostoru je klíčovým konceptem knihy interkulturalita jako výzva k pochopení různých modelů bytí spolu, proti sobě a vedle sebe, které se v této literatuře a jejích institucích uplatňovaly. Publikace se primárně zaměřuje na německy psanou literaturu českých zemí, ale díky svému interkulturnímu východisku a díky zásadnímu rozšíření „klasického“ kánonu „pražské německé literatury“ nabízí zcela jiný, mnohovrstevnatý pohled na německou literaturu českých zemí a tím i nový základ pro uvažování o interakcích mezi česko- a německojazyčnou literaturou v tomto prostoru.

Die Flugschriften der Frühreformation aus Nord- und Nordwestböhmen. Ihr Wesen und ihr Bezug zu Wittenberg

Jiří Černý. Berlin et al.: Peter Lang, 2021.

Web nakladatelství

Ve dvacátých letech 16. století dosáhla produkce německých pamfletů svého vrcholu, což platí také o severních a severozápadních Čechách. Tištěné spisy tamních protestantských elit ukazují, jak se podílely na veřejné diskusi o obecném blahu, ale zároveň vnášely do hry regionální problémy. Kniha objasňuje kontexty vzniku a zvláštnosti jednotlivých tisků a zabývá se literárními a mediálními strategiemi, které byly pro tato díla formativní a které částečně závisely na soudobé produkci ve Wittenbergu. Jsou zkoumána sebepojetí a vnímání druhých, jejichž prostřednictvím se konstituovala identita evangelizovaných sborů a jejich mluvčích. Dále si autor klade otázku po funkci těchto spisů.

AUC PHILOLOGICA 3/2020

Petra Mračková Vavroušová, Věra Kloudová, Martin Šemelík (Hg.). Praha: Karolinum, 2021.

Web nakladatelství

AUC Philologica (Acta Universitatis Carolinae Philologica) je akademický časopis publikující jak lingvistické, tak literárně historické a teoretické studie. Nedílnou součástí časopisu jsou i recenze odborných knih a zprávy z akademického prostředí.

Časopis je indexován v databázích CEEOL, DOAJ, EBSCO a ERIH PLUS.

Předkládaná AUC Philologica – Translatologica Pragensia jsou inspirována studentským setkáním Pražsko-lipský překladatelský workshop: Hledáme jádro pudla / Erster Prag-Leipziger Übersetzungsworkshop: Die Suche nach des Pudels Kern, které v roce 2019 uspořádal Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s Institutem slavistiky Filozofické fakulty Lipské univerzity.

Chci studovat němčinu na vysoké škole!

Martin Šemelík, Radek Přibík. Praha: Karolinum, 2021.

Web nakladatelství

Uvažujete o studiu němčiny na vysoké škole? Nebo už německý jazyk na univerzitě studujete a své znalosti si chcete jen osvěžit? Sbírka testových úloh z německé gramatiky uživatelům poskytuje příležitost procvičit si pestrou paletu gramatických jevů. Publikace se skládá z celkem deseti komplexních testů, které obsahují úlohy přibližně na úrovni B1–B2 Evropského referenčního rámce, částečně i náročnější. Jednotlivé úlohy jsou různého typu – doplňování, transformace, oprava chyb, překlad aj. Ke všem testům je na konci publikace klíč, podle kterého je možné si řešení zkontrolovat.

brücken. Zeitschrift für Sprach-, Literatur- und Kulturwissenschaft 27/2

Kristýna Solomon (editorka tematického čísla)

Web časopisu

Das zweite Heft der „brücken“ 2020 mit dem Themenschwerpunkt MEDIÄVISTIK IN/ÜBER BÖHMEN wurde im Dezember herausgegeben. Lena Zudrell und Matthias Meyer setzen sich in zwei Studien mit dem alttschechischen Tandariáš in komparativer deutsch-tschechischer Perspektive. Libuše Spáčilová analysiert das frühneuhochdeutsche Rechenbuch von Anton Georg Kinnost und Lenka Vodrážková die deutschen Chroniken aus Nordwestböhmen des 16. und 17. Jahrhunderts.

Spielräume der modernen linguistischen Forschung

Věra Kloudová, Martin Šemelík, Alžběta Racochová, Tomáš Koptík (Hg.). Praha: Karolinum, 2021.

Das Buch Spielräume der modernen linguistischen Forschung bietet Einblicke in die moderne linguistische Forschung. Die einzelnen Beiträge in dieser Publikation schlagen thematisch einen breiten Bogen von lexikologischen und lexikographischen Arbeiten über grammatische Beiträge bis zu pragmatisch orientierten Studien. Einige Beiträge sind didaktisch bzw. kontrastiv orientiert. Fokussiert werden diverse moderne europäische Sprachen, v. a. Deutsch, Englisch, Tschechisch, Slowakisch und Lettisch.

Otokar Fischer (1883–1938). Ein Prager Intellektueller zwischen Dichtung und Wissenschaft

Václav Petrbok, Alice Stašková, Štěpán Zbytovský (Hg.). Berlin/Köln: Böhlau, 2020.

Web nakladatelství

Fascinující rozmanitost identit a kultur ve střední Evropě mezi rokem 1900 a druhou světovou válkou se odráží v osobnosti Otokara Fischera (1838-1938). Tento germanista a literát se stal formující osobností německo-židovsko-české kultury mezi dvěma světovými válkami díky své odborné činnosti, politické angažovanosti i osobnímu charismatu.

Otokar Fischer je nejen jednou z nejvýznamnějších osobností pražského kulturního života mezi přelomem století a druhou světovou válkou, ale byl také mezinárodně uznávaným vědcem a intelektuálem. Jeho dílo a tvorba nemohly být za komunistického režimu doceněny ani podrobněji studovány. V tomto svazku jsou jeho osobnost a dílo poprvé systematicky zkoumány s ohledem na prameny i národní a mezinárodní souvislosti. Příspěvky osvětlují Fischerovu intelektuální a jazykovou biografii, jeho mezinárodní vztahy, filologické, literárněteoretické a literárněhistorické koncepce a práce, jeho básnickou a překladatelskou tvorbu a konečně jeho (kulturně)politickou publicistiku a činnost.

Jan Mukařovský und Hans-Georg Gadamer: Zwei Lesarten des literarischen Kunstwerks

Filip Charvát. Dresden: Thelem, 2020.

Web nakladatelství

Co je to literatura? Co může říct nebo ukázat? Co je to čtení? Co přehlížíme, když sledujeme určité čtení? Český strukturalista Jan Mukařovský (1891-1975) a německý filozof a hermeneutik Hans-Georg Gadamer (1900-2002) jsou klasiky literární teorie, kteří se přes všechny rozdíly ve svých přístupech ve svých úvahách ptají, co je na literárním díle zvláštního. Jejich teorie se jeví jako obzvláště vhodné zdroje pro textově orientované pojednání literární teorie, zejména dnes, v době recepční praxe, která příliš zdůrazňuje kontext četby. Tato studie rekonstruuje čtení a recepční historii obou přístupů.

Koncepty Mukařovského sémantického gesta a Gadamerova pravého slova jsou zde podrobeny zkoumání, a to i s ohledem na analytickou či interpretační praxi obou autorů. Kritické zhodnocení se mimo jiné zabývá různými koncepcemi významu ve strukturalismu a hermeneutice ve srovnání s jinými literárněteoretickými čteními. V konečném důsledku je tato kniha pokusem o nalezení senzitivního postoje k literárnímu uměleckému dílu, tj. postoje, který rozlišuje mezi otevřenými otázkami literární teorie a jejich zodpovězením prostřednictvím četby.

Deutsche Grammatik. Eine Text- und Aufgabensammlung für Fortgeschrittene

Martin Šemelík, Věra Kloudová, Vít Dovalil, Marie Vachková, Jiří Doležal

Stránky nakladatelství

V březnu 2020 vyšla nová sbírka úloh a textů ke gramatice současného německého jazyka. Publikace navazuje na cvičebnici „Deutsche Grammatik. Ein Übungsbuch“ (M. Šemelík, V. Kloudová et al., 2019), kterou doplňuje o širokou paletu cvičení a textů zaměřených na rozbor nejrůznějších jevů z oblasti morfologie, syntaxe a slovotvorby současné němčiny. Publikace zahrnuje úlohy různé obtížnosti, hodí se tedy pro bakalářské, magisterské i doktorské studium.

Franz Kafka im interkulturellen Kontext

Manfred Weinberg, Steffen Hoehne (Hg.).

Stránky nakladatelství | Obsah a úvod

Der Band unternimmt eine Neuverortung von Kafkas Biographie und Werk aus der Perspektive einer für Prag charakteristischen interkulturellen Paradigmatik. Er widmet sich der Bedeutung des interkulturellen Umfelds für Kafkas Leben und Schreiben. Dabei geht es um die spezifischen kulturellen Einflüsse in Prag und den Böhmischen Ländern, die bisher – in essentialisierter Weise – auf die Formel eines Zusammenlebens von Tschechen, Deutschen und Juden gebracht wurde. Hier erscheint eine Neuperspektivierung im Licht der realen, so vielfältigen wie heterogenen Identitätsentwürfe bzw. -optionen im Prag Kafkas sinnvoll, um damit die Einflüsse dieser spezifischen Interkulturalität auf Kafkas Werk vertieft bestimmen zu können. Zugleich wird die wirkungsmächtige These eines »dreifachen Ghettos«, in dem die Autoren der Prager deutschen Literatur gelebt haben sollen (als Deutsche unter Tschechen, als Juden unter Christen sowie als sozial Höhergestellte unter sozial niedriger Gestellten), überprüft.

Deutsche Grammatik. Ein Übungsbuch für Fortgeschrittene

Martin Šemelík, Věra Kloudová, Alena Šimečková, Jiří Doležal

Stránky nakladatelství

Na konci června 2019 vyšlo aktualizované a výrazně rozšířené vydání původních skript ke gramatice současného německého jazyka (Šimečková / Doležal 1992, 2000). Nové vydání cvičebnice obsahuje nové typy úloh a procvičuje i jevy, kterým mnohé cvičebnice nevěnují pozornost. Výraznou změnou je skutečnost, že součástí každého cvičení je klíč.

Gedächtnis der Vertreibung. Interkulturelle Perspektiven auf deutsche und tschechische Gegenwartsliteratur und Erinnerungskulturen

Václav Smyčka. Bielefeld: Transcript, 2019.

Stránky nakladatelství

Die Flucht und Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei hat ihre Spuren im kulturellen Gedächtnis Deutschlands und Tschechiens hinterlassen. Wie werden die Erinnerungen an diese Ereignisse über mehrere Generationen weitergegeben? Sind die unterschiedlichen Erfahrungen aus der einen Erinnerungskultur in die andere übersetzbar?

Václav Smycka untersucht die Aufarbeitung, Deutung und Inszenierung der gemeinsamen Geschichte und leistet damit zum ersten Mal eine komplexe Analyse des kulturellen Gedächtnisses sowohl der deutschen als auch der tschechischen Gegenwartskunst und -literatur.

Slovník německy píšících spisovatelů I – Německo

Milan Tvrdík, Viera Glosíková a kolektiv. Libri: Praha, 2018.

První díl dlouho očekávané práce, který vychází 30 let po vydání odeonského Slovníku spisovatelů německého jazyka.

Rozsáhlý autorský kolektiv v této knize zpracovává dějiny německé literatury od nejstarších dob po současnost v sedmi stech heslech, věnovaných jednotlivým autorům.

Prager Moderne(n). Interkulturelle Perspektiven auf Raum, Identität und Literatu

Manfred Weinberg, Irina Wutsdorff, Štěpán Zbytovský (Hg.). Bielefeld: Transcript, 2018.

Stránky nakladatelství |

»Tschechen, Deutsche, Juden« (M. Brod) – in der Darstellung des Zusammenlebens im Prag des frühen 20. Jahrhunderts überwog bisher im Gefolge von Pavel Eisners Diagnose eines »dreifachen Ghettos« die Tendenz zu starken Grenzziehungen. Demgegenüber orientierten sich die Arbeitstreffen des Forschungsverbunds »Prag als Knotenpunkt europäischer Moderne(n)« an neueren Theorien von Interkulturalität sowie zur sozialen und kulturellen Konstruktion von Räumen. Dieser Band dokumentiert, wie dadurch die diskursive Dynamik in den Vordergrund rückt, von der damals kollektive wie individuelle Identitätsbildungsprozesse sowie die Herausbildung literarischer Kommunikationsgemeinschaften geprägt waren.

Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder 

Peter Becher, Steffen Höhne, Jörg Krappmann, Manfred Weinberg (eds.). Stuttgart: J. B. Metzler 2017.

Stránky nakladatelství | Google Books

Das Handbuch der deutschen Literatur Prags und der Böhmischen Länder gibt einen umfassenden Überblick über die Literatur einer mitteleuropäischen Region und ihre Entwicklung seit der Aufklärung. Dabei werden bisherige Konzeptualisierungen, die u.a. von einer strikten Trennung der Prager von der sogenannten sudetendeutschen Literatur ausgingen, überwunden. Das Handbuch bietet vielmehr eine transkulturelle und -regionale Neuverortung der deutschsprachigen Literatur der Böhmischen Länder im komplexen Wirkungs- und Spannungsfeld von deutscher, jüdischer, tschechischer und habsburgischer Literatur und Kultur.

(Neue) Bibliographie zum deutsch-tschechischen Sprachvergleich

Alena Šimečková, Martin Šemelík, Věra Kloudová, Marie Vachková, Edita Čonosová. Praha: Karolinum, 2017.

Nakladatelství

Da der deutsch-tschechische Sprachvergleich an mehreren Arbeitsstätten im Zentrum des Interesses steht, ist eine Forschungsplattform erforderlich, die vor allem zum Erfahrungs- und Informationsaustausch zwischen einzelnen Forschungsstätten beitragen würde. Das Anliegen dieser Bibliographie ist es, kontrastive Untersuchungen für das erwähnte Sprachenpaar aus der Perspektive mehrerer linguistischer Subdisziplinen bzw. diverser Ebenen der Sprachbeschreibung aufzunehmen und systematisch zu dokumentieren.

Germanistica Pragensia (Acta Universitatis Carolinae. Philologica 2016/2)

Martin Šemelík, Věra Kloudová, Marie Vachková (eds.)

Praha: Karolinum, 2016.

Číslo věnované různým aspektům současné lexikografie. Bližší informace včetně plných textů ke stažení najdete ZDE.

Die Nummer ist verschiedenen Aspekten der Gegenwartslexikographie gewidmet. Nähere Informationen und Beiträge zum Download HIER.

Übersetzungslandschaften. Themen und Akteure der Literaturübersetzung in Ost- und Mitteleuropa

Schamma Schahadat, Štěpán Zbytovský (eds.). Bielefeld : Transcript, 2016.

Stránky nakladatelství | Obsah a úvod

Was kennzeichnet die Form des Übersetzens von Literatur? Dieser Band gibt einen umfassenden Überblick über die zentralen Fragen der literarischen Übersetzung, mit denen sich Übersetzer_innen zwischen dem Deutschen und fünf slawischen Sprachen (Tschechisch, Polnisch, Slowenisch, Kroatisch, Ukrainisch) konfrontiert sehen. Die Beiträger_innen erörtern u.a. Phänomene der kulturellen Übersetzung und der Interkulturalität im ostmitteleuropäischen Kontext, den Einfluss von Machtverhältnissen auf die Übersetzung sowie Aspekte der Gesellschaftskritik in der Übersetzung. In sechs ›Panoramen‹ werden zudem die aktuelle Situation und die Hauptakteure der Literaturübersetzung in den genannten Ländern übersichtlich vorgestellt. Das Buch ist entstanden im Rahmen des EU-Projekts TransStar Europa.

Standardvarietät des Deutschen: Fallbeispiele aus der sozialen Praxis

Kateřina Šichová, Reinhard Krapp, Paul Rössler, Vít Dovadil (eds.). Berlin: Logos Verlag, 2015.

Stránky nakladatelství | Obsah

Wie ist der Begriff Standard aus soziolinguistischer Sicht zu verstehen? Wie werden sprachliche Zweifelsfälle ausgehandelt? Und wie laufen Aushandlungsprozesse sprachlicher Normierung in bestimmten Kontexten ab? Im Buch, das im Nachgang zu zwei Seminaren an den Universitäten Prag und Regensburg entstanden ist, wird zuerst anhand des Modells des sozialen Kräftefeldes einer Standardvarietät von Ulrich Ammon und der Sprachmanagementtheorie von Jiri Neustupny, Björn Jernudd und Jiri Nekvapil in zwei etablierte soziolinguistische Herangehensweisen an das Themenfeld der sprachlichen Normierung eingeführt. Es folgen die Einzeluntersuchungen der Studierenden, in denen Beispiele zur Normierung der Standardvarietät des Deutschen in Kodizes, Modelltexten, Sprachberatungsstellen oder in unterrichtlichen Situationen sowie Fallanalysen zum tatsächlichen Sprachgebrauch im Falle sprachlichen Zweifels bzw. zum Umgang mit ausgewählten Zweifelsfällen vorgestellt werden.

Transkulturalität. Klassische Texte

Andreas Langenohl, Ralph Poole, Manfred Weinberg (eds.). Bielefeld: Transcript, 2015.

Stránky nakladatelství | Obsah a úvod

Das Paradigma der Transkulturalität stellt aktuell einen der wichtigsten Ansätze in der Kulturwissenschaft dar. Kulturen werden hier konsequent in ihrer Fluidität und der Kontingenz ihrer Grenzziehungen verhandelt. Dieser Band bietet eine systematische Einführung in die wichtigsten Theorien und Positionen. Er versammelt klassische, kanonische, aber auch aktuelle Originaltexte – viele davon zum ersten Mal in deutscher Sprache präsentiert.
Kommentierende Einleitungen und sorgfältig zusammengestellte Auswahlbibliographien geben dem Band eine didaktische Rahmung, die sich an den Bedürfnissen von Studium und Lehre orientiert.

Deutsch ohne Grenzen. Linguistik

Jana Kusová, Magdalena Malechová, Lenka Vodrážková (eds.). Brno: Tribun EU, 2015.

Stránky Svazu germanistů ČR | Obsah

Übersetzen. Praktiken kulturellen Transfers am Beispiel Prags

Irina Wutsdorff, Štěpán Zbytovský (eds.). Tematické číslo Zeitschrift für interkulturelle Germanistik 2/2014.

Stránky ZiG | Obsah a úvod

Das Themenheft 2014 der »Zeitschrift für interkulturelle Germanistik«, herausgegeben von Irina Wutsdorff (Tübingen) und Stepan Zbytovsky (Prag), ist dem Thema »Übersetzen. Praktiken kulturellen Transfers am Beispiel Prags« gewidmet.
Das Prag der Jahrhundertwende und des beginnenden 20. Jahrhunderts war ein Ort mehrerer Sprachen, Ethnien und kultureller Orientierungen. Die Beiträge zeigen: Dem Übersetzen nicht nur als Akt der Vermittlung oder Adaption, sondern auch der Transformation, möglicherweise der Usurpation, schließlich der Verfremdung oder gar Ablehnung kommt in einer derartigen Konstellation eine entscheidende Rolle zu. Denn jede kulturelle Positionierung innerhalb dieses polyvalenten Geflechts erfolgt geradezu zwangsläufig in Aneignung oder Abgrenzung von anderen Optionen. Übersetzen wird deshalb neueren kulturwissenschaftlichen Ansätzen entsprechend in einem breiten Sinn als Praxis kulturellen Transfers verstanden.

Festschrift für Eva Berglová (Acta Universitatis Carolinae. Philologica; 2014/2. Germanistica Pragensia; 23)

Martin Šemelík (ed.)

Praha: Karolinum, 2014.

Stránky nakladatelství | Obsah

Zákonem nechť je budována zem: staroseverské zákony a zákoníky

Jiří Starý

Praha: Herrmann & synové, 2013.

Obsah

Kniha je věnována historii staroseverského práva od mlhavých pohanských počátků v době vikinské po období 13.–14. století, kdy se Skandinávie přijetím královských zemských zákoníků zařadila do proudu středověké křesťanské právní kultury. Kniha poutavě popisuje a mnoha citáty ilustruje formy, jichž zákonodárství v různých dobách nabývalo, a zabývá se rovněž otázkou pojetí pravdy či spravedlnosti v chápání starých Seveřanů z časů ság a hrdinských či mytologických písní Starší Eddy. Poskytuje tak překvapivý a v českém prostředí ojedinělý vhled do každodenního života i myšlenkového světa staroseverské společnosti doby vikinské a skandinávského středověku.