SZZK Učitelství německého jazyka a literatury

Průběh celé zkoušky:

  1. část: Obhajoba diplomové práce
  2. část:

a. Klauzurní práce z německého jazyka, německé literatury nebo didaktiky němčiny
b. Německý jazyk z hlediska synchronního a diachronního (ústní zkouška)
c. Německá literatura – literární historie všech německy mluvících zemí (ústní zkouška)
d. Didaktika němčiny

Každou ze dvou výše uvedených částí lze skládat i v různých zkušebních termínech (leden-únor / květen-červen / září) v libovolném pořadí.

Druhá část není dělitelná, tj. při opakovaném pokusu je nutno absolvovat klauzuru i celou ústní zkoušku znovu.

Časové rozvržení: v každém termínu SZZK jsou na první den vypisovány obhajoby, na druhý den klauzury, na třetí den ústní zkoušky z jazyka, literatury a didaktiky.

Ústní zkouška trvá 60 minut a předchází jí písemná příprava zadaných i volitelných otázek ve zkušební místnosti. Délka přípravy je také 60 minut.

 

Příprava a průběh 2. části

a. Klauzurní práce z německého jazyka nebo německé literatury

Studující vypracuje text v rozsahu 4 stran A4. Obdrží deset témat (čtyři lingvistická, čtyři literární, dvě didaktická), z nichž si zvolí jedno (buď literárněvědné, lingvistické nebo didaktické). Klauzurní práce trvá 4 hodiny. Při práci je dovoleno používat jednojazyčné slovníky.

Klauzurní témata z lingvistiky se týkají oblastí vyučovaných v kurzech ze synchronní a diachronní lingvistiky dle platného studijního plánu.

Literárněvědné otázky budou vycházet z tohoto sylabu:

  1. Frühmittelalter / Hochmittelalter / Spätmittelalter
    • Die Anfänge der deutschen Literatur im Kontext von Germanen- und Christentum
    • Lyrik: Die Entwicklung des Minnesangs im Hoch- und Spätmittelalter
    • Epik: Gemeinsamkeiten und Differenzen von höfischem resp. Artus-Epos (Hartmann von Aue, Wolfram von Eschenbach, Gottfried von Straßburg) und Heldenepos (Nibelungenlied)
  2. Humanismus und Renaissance, Reformation (1500-1600)
    • Spezifika der deutschen Renaissance im Vergleich zur italienischen
  3. Barock (1600–1700)
    • Die historischen und kulturellen Kontexte der deutschen Barockliteratur und deren Auswirkungen auf ihre Form
  4. Aufklärung / „Präromantische“ Tendenzen im 18. Jahrhundert (Empfindsamkeit / Sturm und Drang) / Weimarer Klassik / Romantik
    • Profile der einzelnen Epochen (weltanschauliche Voraussetzungen, kulturelle Kontexte, Poetiken), ihre Gemeinsamkeiten und Differenzen
  5. Realismus / Naturalismus
    • Spezifik des deutschsprachigen Realismus im Vergleich mit dem europäischen Kontext
    • Gemeinsamkeiten und Differenzen von Realismus und Naturalismus
    • Der Naturalismus als Beginn der Moderne
  6. Nachnaturalistischer Richtungspluralismus
    • Überblick über die verschiedenen Stilrichtungen, deren Gemeinsamkeiten und Differenzen
  7. Expressionismus
    • Profil der expressionistischen Literatur (Aktivismus, Sprachexperiment) – Programme, Anthologien, Zeitschriften.
  8. Deutschsprachige Literatur in den böhmischen Ländern
    • Vorläufer im 19. Jahrhundert; deutschsprachige Literatur in Prag – Jung Prag, Generation von Max Brod und Franz Kafka; deutsch-böhmische und deutsch-mährische Literatur
    • Wirkungs- und Forschungsgeschichte
  9. Literatur der Weimarer Republik und der NS-Zeit
    • Neue Sachlichkeit, neue Medien, Journalismus, kultureller und geisteswissenschaftlicher Kontext.
    • NS-Literatur, Exil-Literatur, Literatur der Inneren Emigration
  10. Deutschsprachige Literatur 1945 – 1990 (BRD, DDR, Österreich, Schweiz)
    • BRD: Stunde Null, Kahlschlagliteratur, Trümmerliteratur. Die „Große Kontroverse“. Gruppe 47. Experimentelle Literatur der 1950er und 1960er Jahre. Politisierung der Literatur in den 1960er Jahren, „Tendenzwende“ in der BRD-Literatur nach 1968. Etablierung des literarischen Pluralismus (Popliteratur, Neue Subjektivität, Frauenliteratur, Literatur der Arbeitswelt, alternative Literatur)
    • DDR: Ideologischer und historischer Hintergrund; Klassikerpflege, Literatur im totalitären Staat; Programme (Bitterfelder Weg)
    • Österreich: Wiener Gruppe; Forum Stadtpark
    • Schweiz: Probleme der Schweizer Literatur nach 1945, Generation von Max Frisch und Friedrich Dürrenmatt
  11. Deutsche Literatur 1990 bis zur Gegenwart
    • Intellektuellenstreit, neue Familiengeschichten, Migrantenliteratur
  12. Historische Längsschnitte
    • Geschichte der Gattungen (Drama, Ballade, Novelle, Roman)

 

b. Německý jazyk z hlediska synchronního a diachronního

Losované okruhy

Student si vylosuje dva okruhy ze sylabu. Jeden se týká diachronního popisu jazyka a odráží učivo diachronního kurzu Vývojové tendence německého jazyka. Druhý se týká synchronně zaměřeného kurzu Vybrané kapitoly z německé gramatiky: syntax. Student může (v závislosti na vylosovaném okruhu) obdržet pracovní list s konkrétními otázkami a doprovodnými texty. Teoretické znalosti dokládá na příkladech z textů na pracovním listu a komentuje příslušné jevy vztahující se k zadaným otázkám (viz příklad zadání), se spec. zřetelem na provázanost synchronního a diachronního pohledu na jazyk a s důrazem na využití ve výukové praxi.

Při zkoušce se předpokládají znalosti z oblasti gramatiky, lexikologie a slovotvorby němčiny min. na úrovni ověřované v BZK (bakalářské státní závěrečné zkoušce).

Sylabus okruhů ze synchronního jazyka:

Syntax

  1. Methodologie der Syntax, operationale Verfahren;
  2. Wortartenlehre aus syntaktischer Sicht, syntaktische Kriterien der Klassifizierung;
  3. Satzglieder und Gliedteile, primäre und sekundäre Satzglieder;
  4. Phrasenstruktursyntax, IC-Analyse, Thesen der generativen Transformationsgrammatik;
  5. Valenztheorie, syntaktische Beziehungen, Dependenzgrammatik;
  6. Semantische Aktanten und Zirkumstanten, semantische Rollen, Klassifizierung der Adverbialien.
  7. Stellungsfeldermodell, Wortstellung im Hauptsatz und Nebensatz.
  8. Syntax und Pragmatik, funktionale Grammatik, Thema-Rhema-Gliederung, Satzarten.
  9. Typen der Satzverbindung.
  10. dass-Sätze und Relativsätze, obligatorische und fakultative Korrelate, unechte Korrelate.
  11. Adverbialsätze
  12. Spezifische Typen der Nebensätze: weiterführende Nebensätze, Spaltsätze

Sylabus okruhů z diachronního jazyka:

Entwicklungstendenzen

  1. Sprachwandel; Faktoren des Sprachwandels; Subsysteme der Sprache und ihr Wandel.
  2. Indogermanisch – Germanisch: Gliederungsvorschläge der indogermanischen und germanischen Sprachen; Germanisch und Indogermanisch im Vergleich.
  3. Germanische (Erste) Lautverschiebung; grammatischer Wechsel.
  4. Hochdeutsche (Zweite) Lautverschiebung.
  5. Gliederung der deutschen Mundarträume; Isoglossen; deutsche Mundarten (im Überblick). Deutsche Sprache in den böhmischen Ländern: Geschichte, Mundarträume (im Überblick).
  6. Periodisierung als Begriff; Periodisierungsvorschläge der deutschen Sprachgeschichte.
  7. Schreibung (Graphie): Prinzipien der Schreibung; Korrespondenz Laut- und Buchstabe im Deutschen (im Überblick); Graphische Varianten im Deutschen und ihre Funktionen.
  8. Ablaut – Umlaut – Rückumlaut – Brechung aus diachroner Perspektive, mit Berücksichtigung der deutschen Gegenwartssprache.
  9. Mitteldeutsche Monophthongierung – Frühneuhochdeutsche (neuhochdeutsche) Diphthongierung.
  10. Vokalquantität der Stammsilbenvokale im Deutschen unter diachronem Aspekt. Vokale in Nebensilben und ihr Wandel.
  11. Flektierende Wortarten im Wandel; Tendenzen zum analytischen Sprachbau im Deutschen.
  12. Historische Tendenzen der deutschen Syntax: Satzgliedstellung und Satzarten und ihr Wandel. Negation im Deutschen aus diachroner Perspektive, mit Berücksichtigung der deutschen Gegenwartssprache.

 

 c. Německá literatura – literární historie všech německy mluvících zemí

Pro zkoušku předpokládáme bazální přehled o epochách dějin literatury německy mluvících zemí.

Nejpozději čtyři týdny před termínem SZZK student předloží tři rozpracovaná témata, založená na absolvovaných seminářích nebo individuálním studiu, a dohodne se zástupcem literárního oddělení v komisi jejich definitivní formulaci. Každý návrh má formu písemně zformulovaných tezí s bibliografií a jsou v něm uvedena 2-4 literární díla (více kratších či méně rozsáhlejších textů), o nichž je možno při zkoušce vést detailní diskusi.

Mezi zpracovanými tématy budou zastoupeny alespoň dva z následujících okruhů:

a) Teorie (literatury / kultury)

b) Německá literatura v českých zemích

c) Dějiny literatur německy mluvících zemí

Při zkoušce bude veden rozhovor o dvou z rozpracovaných témat, k třetímu mohou být položeny dílčí otázky.

 

d. Didaktika němčiny

Student/ka si vylosuje jeden z níže uvedených tematických okruhů, k němuž se v základních obrysech u zkoušky vyjádří. Každý okruh je doprovázen pracovním listem nebo jiným materiálem, s nímž student/ka při přípravě pracuje a který slouží jako inspirace pro provázání teoretických znalostí s obecně učitelskými a prakticky výukovými dovednostmi.

  1. Učitel ve výuce německého jazyka, jeho role, styl výuky, kompetence, komunikace a využití L1, rozdíl přístupu DaF a DaZ (němčina jako cizí jazyk a němčina jako druhý jazyk), formy výuky
  2. Žák a jeho proměnné, motivace žáka k učení se němčiny jako klíčový faktor efektivity výuky, možnosti jejího ovlivnění, postavení němčiny jako vyučovaného předmětu
  3. Učební styly, strategie a učební techniky
  4. Učební cíle: Cíle výuky němčiny jako cizího jazyka, určení učebních cílů, vliv cílů na osobu žáka a učitele, kompetence
  5. Obsah výuky: kurikulární dokumenty, evropská a národní jazyková politika (RVP, ŠVP, Společný evropský referenční rámec pro jazyky)
  6. Kurikula a učební plány, tematické plány, výstavba hodiny a příprava na vyučování.
  7. Výukové metody – obecný popis a historický vývoj (přímá, gramaticko-překladová metoda, audio-linguální, audio-vizuální metoda, komunikativní přístup, postkomunikativní období, alternativní metody)
  8. Výukové prostředky a sociální formy
  9. Jazykové prostředky a řečové dovednosti
  10. Slovní zásoba, slovotvorba ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  11. Gramatika ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  12. Fonetika ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  13. Pravopis ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  14. Porozumění psanému textu ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  15. Porozumění poslechu ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  16. Volné mluvení ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  17. Volné psaní ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  18. Reálie, interkulturní kompetence ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  19. Učebnice a další výukové materiály ve výuce němčiny jako cizího jazyka
  20. Opravování, testování, evaluace, práce s chybou.
Úvod > Studium > Závěrečné zkoušky > SZZK Učitelství německého jazyka a literatury