SZZK Germanistika, samostatné

Informace o průběhu SZZK včetně tematických okruhů platných od ak. r. 2024/2025 ke stažení zde.

Následující informace platí pouze pro studijní program Germánská a severoevropská studia – specializace Germanistika, samostatné studium (platné do konce ak. r. 2023/2024):

Průběh celé zkoušky:

  1. část: Obhajoba diplomové práce
  2. část:

a. Klauzurní práce z německého jazyka nebo německé literatury

b. Německý jazyk z hlediska synchronního a diachronního (ústní zkouška)

c. Německá literatura – literární historie všech německy mluvících zemí (ústní zkouška)

Každou ze dvou výše uvedených částí lze skládat i v různých zkušebních termínech (leden-únor / květen-červen / září) v libovolném pořadí.

Druhá část není dělitelná, tj. při opakovaném pokusu je nutno absolvovat klauzuru i celou ústní zkoušku znovu.

Časové rozvržení: v každém termínu SZZK jsou na první den vypisovány obhajoby, na druhý den klauzury, na třetí den ústní zkoušky z jazyka a literatury.

Ústní zkoušce předchází půlhodinová písemná příprava zadaných i volitelných otázek ve zkušební místnosti. Zkouška trvá 60 minut.

 

Příprava a průběh 2. části

a. Klauzurní práce z německého jazyka nebo německé literatury

Studující vypracuje text v rozsahu 4 stran A4. Obdrží osm témat (čtyři lingvistická a čtyři literární), z nichž si zvolí jedno (buď literární, nebo lingvistické). Klauzurní práce trvá 4 hodiny. Při práci je dovoleno používat jednojazyčné slovníky.

Klauzurní otázky z lingvistiky se týkají oblastí vyučovaných v kurzech ze synchronní a diachronní lingvistiky dle platného studijního plánu.

Literárněvědné otázky budou vycházet z tohoto sylabu:

  1. Frühmittelalter / Hochmittelalter / Spätmittelalter
    • Die Anfänge der deutschen Literatur im Kontext von Germanen- und Christentum
    • Lyrik: Die Entwicklung des Minnesangs im Hoch- und Spätmittelalter
    • Epik: Gemeinsamkeiten und Differenzen von höfischem resp. Artus-Epos (Hartmann von Aue, Wolfram von Eschenbach, Gottfried von Straßburg) und Heldenepos (Nibelungenlied)
  2. Humanismus und Renaissance, Reformation (1500-1600)
    • Spezifika der deutschen Renaissance im Vergleich zur italienischen
  3. Barock (1600–1700)
    • Die historischen und kulturellen Kontexte der deutschen Barockliteratur und deren Auswirkungen auf ihre Form
  4. Aufklärung / „Präromantische“ Tendenzen im 18. Jahrhundert (Empfindsamkeit / Sturm und Drang) / Weimarer Klassik / Romantik
    • Profile der einzelnen Epochen (weltanschauliche Voraussetzungen, kulturelle Kontexte, Poetiken), ihre Gemeinsamkeiten und Differenzen
  5. Realismus / Naturalismus
    • Spezifik des deutschsprachigen Realismus im Vergleich mit dem europäischen Kontext
    • Gemeinsamkeiten und Differenzen von Realismus und Naturalismus
    • Der Naturalismus als Beginn der Moderne
  6. Richtungspluralismus der frühen Moderne
    • Überblick über die verschiedenen Stilrichtungen, deren Gemeinsamkeiten und Differenzen
  7. Expressionismus
    • Profil der expressionistischen Literatur (Aktivismus, Sprachexperiment) – Programme, Anthologien, Zeitschriften.
  8. Deutschsprachige Literatur in den böhmischen Ländern
    • Vorläufer im 19. Jahrhundert; deutschsprachige Literatur in Prag – Jung Prag, Generation von Max Brod und Franz Kafka; deutsch-böhmische und deutsch-mährische Literatur
    • Wirkungs- und Forschungsgeschichte
  9. Literatur der Weimarer Republik und der NS-Zeit
    • Neue Sachlichkeit, neue Medien, Journalismus, kultureller und geisteswissenschaftlicher Kontext.
    • NS-Literatur, Exil-Literatur, Literatur der Inneren Emigration
  10. Deutschsprachige Literatur 1945 – 1990 (BRD, DDR, Österreich, Schweiz)
    • BRD: Stunde Null, Kahlschlagliteratur, Trümmerliteratur. Die „Große Kontroverse“. Gruppe 47. Experimentelle Literatur der 1950er und 1960er Jahre. Politisierung der Literatur in den 1960er Jahren, „Tendenzwende“ in der BRD-Literatur nach 1968. Etablierung des literarischen Pluralismus (Popliteratur, Neue Subjektivität, Frauenliteratur, Literatur der Arbeitswelt, alternative Literatur)
    • DDR: Ideologischer und historischer Hintergrund; Klassikerpflege, Literatur im totalitären Staat; Programme (Bitterfelder Weg)
    • Österreich: Wiener Gruppe; Forum Stadtpark
    • Schweiz: Probleme der Schweizer Literatur nach 1945, Generation von Max Frisch und Friedrich Dürrenmatt
  11. Deutsche Literatur 1990 bis zur Gegenwart
    • Intellektuellenstreit, neue Familiengeschichten, Migrantenliteratur
  12. Historische Längsschnitte
    • Geschichte der Gattungen (Drama, Ballade, Novelle, Roman)

 

 

b. Německý jazyk z hlediska synchronního a diachronního

Losované okruhy

Student si vylosuje dva okruhy ze sylabu. Jeden se týká diachronního popisu jazyka a odráží učivo diachronních kurzů (Vývojové tendence německého jazyka; Vývoj německého jazyka I a II; Teorie jazykového vývoje). Druhý se týká kurzů k synchronní lingvistice (Vybrané kapitoly z německé gramatiky: syntax; Vybrané kapitoly z německé gramatiky: modalita; Stylistika textu). Student může (v závislosti na vylosovaném okruhu) obdržet pracovní list s konkrétními otázkami a doprovodnými texty. Teoretické znalosti dokládá na příkladech z textů na pracovním listu a komentuje příslušné jevy vztahující se k zadaným otázkám (viz příklad zadání), se spec. zřetelem na provázanost synchronního a diachronního pohledu na jazyk.

Specializační otázka

Tato část zkoušky je založena na samostatné prezentaci zvoleného tématu a je doplněna dílčími otázkami členů komise ke zvolenému tématu. Vzhledem k tomu, že jde o připravenou specializační otázku, vyžaduje se hlubší znalost dané problematiky. Teze v rozsahu základních bodů může student použít jako podklad při ústní zkoušce.

Nejpozději čtyři týdny před termínem SZZK studující předloží návrh tezí a bibliografie k jednomu tématu založenému výhradně na semináři/ seminářích absolvovaných na ÚGS. Tento návrh tématu, tj. teze v podobě základních bodů a bibliografii zkonzultuje se zástupcem jazykovědného oddělení. Schválené podklady odevzdá nejpozději dva týdny před termínem SZZK examinátorovi pro jazyk v tištěné a elektronické verzi.

Při zkoušce se předpokládají znalosti z oblasti gramatiky, fonetiky, stylistiky a lexikologie a slovotvorby němčiny min. na úrovni ověřované v BZK (bakalářské státní závěrečné zkoušce).

Sylabus okruhů ze synchronního jazyka:

Stylistika

  1. Begriff des Stils und der Stilistik – in Geschichte und Gegenwart
  2. Grundsätze methodologischen Vorgehens bei der Stilanalyse
  3. Stilistische Themenanalyse I: Aspekte der Textualität und Vertextungsstrategien
  4. Stilistische Themenanalyse II: Vertextungsstrategien. Frames und Scripts. Thema-Rhema-Gliederung. Kohäsion und Kohärenz
  5. Begriffe der Kompositionsanalyse: Mikro- vs. Makrostilistik. Architektonik vs. Komposition. Funktionssprachen vs. Textsorten. – Stilzüge vs. Stilelemente. – Stilschichten, Stilhöhe, Stilfärbung.
  6. Mikrostilistische Sprachmittel: Lexikalische, grammatische, phonetische Stilelemente. – Spiel mit Idiomen. – Abweichende/auffällige Satzkonstruktionen. – Wortspiele.
  7. Tropen und Figuren in der Rhetorik. Ihre mögliche Einteilung. Typische Verwendung in Bezug auf welchen Funktionssprachen/Textsorten. – Konkrete Beispiele.
  8. Metapher und Idiomatik in der Stilistik. Metaphertheorie. – Rhetorisch-stilistische Figuren in der Idiomatik. (Litotes, Hyperbel, Euphemismus, Ironie).
  9. Stilistische Erzählanalyse – Narratologie. – Historische Ansätze und System der strukturalistischen Narratologie nach Genette (Scheffel/Martinez)
  10. Anwendungsbeispiel I: Stilistik der Mediensprache. – Funktionssprache und Textsorten. – Zugehörige Stilregister. – Besondere Bedeutung der Architektonik. – Beispielanalyse.
  11. Anwendungsbeispiel II: Stilistik in der populärwissenschaftlichen Rede. – Besonderheiten der Stilistik bei mündlicher Rede . – Phasen der Redegenese in der klassischen Rhetorik. – Skizze einer Rede an einem selbstgewählten Beispiel
  12. Anwendungsbeispiel III: Stilanalyse in der Belletristik. – Besonderheit bei der Stildefinition. – Ästhetische Funktion und semantische Geste. – Methodisches Vorgehen. Beispielanalyse.

Modalita

  1. Modalität als sprachliches Grundphänomen
  2. Modus
  3. Modalverben (a k tomu jejich parafráze – např. gerundiv, modální infinitivy; resp. i modalverbähnliche Verben)
  4. Modalwörter
  5. Modalpartikeln
  6. Interjektionen
  7. Lexikální modalita (slova jako „Wille“, „Möglichkeit“ a slovotvorné prostředky typu „-bar“ atd.)

Syntax

  1. Methodologie der Syntax, operationale Verfahren;
  2. Wortartenlehre aus syntaktischer Sicht, syntaktische Kriterien der Klassifizierung;
  3. Satzglieder und Gliedteile, primäre und sekundäre Satzglieder;
  4. Phrasenstruktursyntax, IC-Analyse, Thesen der generativen Transformationsgrammatik;
  5. Valenztheorie, syntaktische Beziehungen, Dependenzgrammatik;
  6. Semantische Aktanten und Zirkumstanten, semantische Rollen, Klassifizierung der Adverbialien.
  7. Stellungsfeldermodell, Wortstellung im Hauptsatz und Nebensatz.
  8. Syntax und Pragmatik, funktionale Grammatik, Thema-Rhema-Gliederung, Satzarten.
  9. Typen der Satzverbindung.
  10. dass-Sätze und Relativsätze, obligatorische und fakultative Korrelate, unechte Korrelate.
  11. Adverbialsätze
  12. Spezifische Typen der Nebensätze: weiterführende Nebensätze, Spaltsätze

Sylabus okruhů z diachronního jazyka:

  1. Sprachwandel; Faktoren des Sprachwandels; Subsysteme der Sprache und ihr Wandel.
  2. Indogermanisch; Gliederungsvorschläge der germanischen Sprachen; Charakteristik der indogermanischen Protosprache.
  3. Germanisch; Gliederungsvorschläge der germanischen Sprachen; sprachliche Charakteristik; Germanisch und Indogermanisch im Vergleich.
  4. Germanische (Erste) Lautverschiebung; grammatischer Wechsel.
  5. Hochdeutsche (Zweite) Lautverschiebung; Bedeutung im Kontext der deutschen Sprachgeschichte.
  6. Gliederung der deutschen Mundarträume; Isoglossen; deutsche Mundarten (im Überblick).
  7. Niederdeutsch: Vergangenheit und Gegenwart; sprachliche Charakteristik; Mundarten.
  8. Periodisierung als Begriff; Periodisierungsvorschläge der deutschen Sprachgeschichte.
  9. Schreibung (Graphie): Prinzipien der Schreibung; Korrespondenz Laut- und Buchstabe im Deutschen (im Überblick); Graphische Varianten im Deutschen und ihre Funktionen.
  10. Ablaut; Ablautreihen; Ablaut in der deutschen Gegenwartssprache.
  11. Umlaut; Rückumlaut – Brechung.
  12. Monophthongierungsprozesse im Deutschen.
  13. Diphthonge im Deutschen und ihr Wandel.
  14. Vokalquantität der Stammsilbenvokale im Deutschen und ihr Wandel; Vokale in Nebensilben: Wandel vom Alt- bis zum Neuhochdeutschen.
  15. Wandel des deutschen Formenbestands: Tendenzen zum analytischen Sprachbau.
  16. Substantivische Deklination und ihr Wandel im Deutschen.
  17. Deutsche Pronomina und ihr Wandel; pronominale Anredeformen im historischen Überblick.
  18. Deutsche Verben und ihr Wandel, mit besonderer Berücksichtigung der Konjugationstypen (im Vergleich mit der deutschen Gegenwartssprache).
  19. Deutsche Syntax: Satzarten und Satzgliedstellung und ihr Wandel; Interpunktion.
  20. Negation im Deutschen aus diachroner Perspektive, mit Berücksichtigung der deutschen Gegenwartssprache.
  21. Deutscher Wortschatz: Minnesang, deutsche Mystik.
  22. Deutscher Wortschatz: Entlehnungsprozesse vom Alt- bis zum Neuhochdeutschen.
  23. Lutherdeutsch; Normierung der deutschen Sprache im 16. und 17. Jahrhundert.
  24. Normierung der deutschen Sprache im 18.– 19. Jahrhundert; Existenzformen der deutschen Sprache im historischen Überblick.
  25. Deutsche Sprache in den böhmischen Ländern: Geschichte, Mundarträume (im Überblick).
  26. Prager Deutsch; Mythen vom Prager Deutsch. Forschungsgeschichte.
  27. Sprachwissenschaft in der ersten Hälfte 19. Jahrhundert: Methodologie, Strömungen, Forschungsgegenstände (im Überblick).
  28. Sprachwandeltheorien des 19. Jahrhunderts: Stammbaumtheorie – Wellentheorie.
  29. Die Junggrammatiker; Hermann Paul und seine sprachhistorische Auffassung.
  30. Sprachwandel in Auffassung des Prager Strukturalismus.
  31. Sprachwandeltheorien nach 1945; Tendenzen der deutschen Sprachgeschichtsforschung nach 1945 (im Überblick).

 

c. Německá literatura – literární historie všech německy mluvících zemí

 

Pro zkoušku předpokládáme bazální přehled o epochách dějin literatury německy mluvících zemí.

Nejpozději čtyři týdny před termínem SZZK student předloží šest rozpracovaných témat, založených na absolvovaných seminářích nebo individuálním studiu, a dohodne se zástupcem literárního oddělení v komisi jejich definitivní formulaci. Každý návrh má formu písemně zformulovaných tezí s bibliografií a jsou v něm uvedena 2-4 literární díla (více kratších či méně rozsáhlejších textů), o nichž je možno při zkoušce vést detailní diskusi.

Mezi zpracovanými tématy budou zastoupeny následující tři okruhy:

a) Teorie (literatury / kultury)

b) Německá literatura v českých zemích

c) Dějiny literatur německy mluvících zemí

Při zkoušce bude veden rozhovor o dvou z rozpracovaných témat, k ostatním mohou být položeny dílčí otázky.

Úvod > Studium > Závěrečné zkoušky > SZZK Germanistika, samostatné