Průběh a sylaby zkoušky pro studijní programy Německý jazyk a literatura a Germánská a severoevropská studia – specializace Germanistika, jednooborové/samostatné studium
Platí (bez ohledu na rok zahájení studia) od zkušebních termínů leden/únor 2022 dále.
1. část: Obhajoba bakalářské práce
2. část:
a. Klauzurní práce
b. Německý jazyk (ústní zkouška)
c. Německá literatura (ústní zkouška)
d. Kulturní a historický vývoj německé jazykové oblasti (ústní zkouška)
Každou ze dvou výše uvedených částí lze skládat i v různých zkušebních termínech (leden-únor / květen-červen / září) v libovolném pořadí.
Druhá část není dělitelná, tj. při opakovaném pokusu je nutno absolvovat klauzuru i celou ústní zkoušku znovu.
Časové rozvržení: v každém termínu BZK jsou na první den vypisovány obhajoby, na druhý den klauzury, na třetí den ústní zkoušky z jazyka a literatury.
Ústní zkoušce předchází 45minutová písemná příprava zadaných i volitelných otázek ve zkušební místnosti. Ústní zkouška trvá 45 minut.
V písemném testu prokazuje student nabyté znalosti německé gramatiky, slovní zásoby, literatury a reálií německy mluvících zemí.
Bakalářská klauzurní práce – vzorové zadání
Student prokáže znalosti mluvnice současné němčiny včetně korektní výslovnosti a kultivovaného vyjadřování na úrovni C1, dokáže vysvětlit mluvnické jevy zásadního významu a prokázat kompetence, které byly rozvíjeny předměty studijního plánu.
Student si losuje jednu dvojici okruhů (viz sylabus). Okruhy se týkají kurzů k synchronní lingvistice (Gramatika němčiny I-IV, Lexikologie a slovotvorba němčiny, Fonetika a fonologie němčiny, Stylistika v praxi). Student může (v závislosti na vylosovaném okruhu) obdržet pracovní list s konkrétními otázkami a doprovodnými texty. Teoretické znalosti dokládá na příkladech z textů na pracovním listu a komentuje příslušné jevy vztahující se k zadaným otázkám (viz příklad zadání).
1A) Funktionen der Tempusformen
1B) Tropen und Figuren der Rhetorik
2A) Perfekt und Präteritum
2B) Das Fremdwort im Deutschen
3A) Stimmorgane und ihre Funktion bei der Sprachproduktion
3B) Infinitiv I und II
4A) Infinitivkonstruktionen, syntaktisch nicht abhängiger Infinitiv
4B) Stilistische Schichtung des Wortschatzes
5A) Form und Gebrauch des Konjunktivs, würde-Form
5B) Hörorgane und ihre Funktion bei der Sprachrezeption
6A) Lexikalisch-semantische Beziehungen und deren lexikographische Anwendungsmöglichkeiten
6B) Reflexive und reziproke Verben
7A) Temporalsätze
7B) Aktionsarten
8A) dass-Sätze und Relativsätze
8B) Partizip I und II
9A) Funktionsverbgefüge
9B) Suffigierung bei Substantiven
10A) Modalverben, objektive und subjektive Modalität
10B) Konditionalsätze
11A) Subjekts- und Objektsprädikativ, prädikatives Attribut
11B) Suffigierung bei Adjektiven
12A) Genus des Substantivs
12B) Varietäten des Gegenwartsdeutschen, der deutsche Wortschatz heute
13A) Kausal- und Konzessivsätze
13B) Segmentale Einheiten der Lautebene (Phon, Phonem, Allophon)
14A) Grundbegriffe der Wortbildung, Wortbildungsarten im Deutschen
14B) Konsekutivsätze und “ohne-dass” Sätze
15A) Zustandspassiv und allgemeine Zustandsform
15B) Suprasegmentale Einheiten, Prosodie
16A) Ersatzinfinitiv
16B) Stilistik der gesprochenen und geschriebenen Sprache
17A) Freie (kontrastive) und komplementäre Distribution der Lauteinheiten
17B) Weiterführende Nebensätze
18A) Vorgangspassiv und Passivparaphrasen
18B) Finalsätze, der Infinitiv mit „um zu“
19A) Graduierung des Adjektivs
19B) Negation
20A) Konversion in Wortbildung und Grammatik
20B) Wortstellung im einfachen Satz
21A) Valenz, Satzbaupläne, subjektlose Verben
21B) Imperativ
22A) Komposition bei Substantiven, Adjektiven und Verben
22B) Korrelate, Pronomen es und seine Funktionen
23A) Gebrauch des bestimmten Artikels
23B) Stilistische Spezifika der Funktionssprache Wissenschaft
24A) Deklination der Substantive, Pluralbildung
24B) Phonotaktik
25A) Wortbildung des Verbs
25B) Gebrauch des unbestimmten Artikels
26A) Gebrauch des Nullartikels
26B) Vokale im Deutschen und ihre Klassifizierung
27A) Interjektionen
27B) Satzrelationen in der Satzverbindung
28A) Deklination des Adjektivs
28B) Funktion des ersten und zweiten Formanten bei der Vokalbeschreibung
29A) Stilistische Spezifika der Funktionssprache Medien (Printmedien)
29B) Modalsätze
30A) Modalwörter und Modalpartikeln
30B) Stilistische Themenanalyse I: Textkohärenz und -kohäsion, Typen thematischer Progression
31A) E-Lexikographie des Deutschen
31B) Substantivische Pronomina und Possessivpronomina
32A) Indirekte und erlebte Rede
32B) Konsonanten im Deutschen und ihre Klassifizierung
33A) Stilistische Themenanalyse II: Vertextungsstrategien; Frames und Scripts
33B) Pronominaladverb, Pronomen „deren“, „dessen“ und „derer“
34A) Zahladjektive
34B) Diphthonge im Deutschen und ihre Klassifizierung
35A) Vom Stilelement zum Stilganzen – Prinzipien und Methode der stilistischen Kompositionsanalyse
35B) Attribut und Apposition
36A) Orthoepie und Kodifizierung der deutschen Aussprache
36B) Fokus- und Gradpartikeln
Ve vztahu k těm obdobím literárních dějin, která pokrývají studentem absolvované přednášky z páteřního cyklu (1. Aufklärung – Klassik; 2. Romantik – Naturalismus; 3. Moderne – 1960; 4. 1960 – Gegenwart), formuluje student teze k vybranému autorovi, literární tvorbě, epoše nebo dějinám žánrů. Teze mohou být více či méně konvenční. Jde o vždy 2 teze ke každému absolvovanému období, každá teze uvede alespoň 2 literární díla a 1 titul sekundární literatury, na jejichž základě byla zformulována. Během zkoušky bude vedena diskuse o těchto tezích v jejich literárněhistorickém kontextu.
Těchto celkem 8 tezí a seznam další přečtené literatury (s dalšími cca 30 beletristickými tituly) k diskusi je nutno předložit nejpozději 4 týdny před zkouškou členu komise zodpovědnému za literární část. Použité pasáže ze sekundární literatury je třeba dodat v elektronické podobě.
Příklady tezí (používejte plné bibliografické údaje):
Romantik -Naturalismus
Moderne – 1960
Student prokáže znalosti historických, politických, společenských a kulturních reálií v rozsahu tohoto sylabu:
